JAK VYBRAT SPRÁVNÝ RÁM A KOLA ELEKTROKOLA
aneb nejen na velikosti záleží
- Materiál rámu - hliníková slitina nebo karbon. Karbon je lehčí, tužší, umožňuje výrobcům tvořit designově líbivější rámy. Hliník je o dost levnější a dovolí vám tak za stejnou cenu lépe vybavené elektrokolo, snese hrubší zacházení a díky menší tuhosti je flexibilnější v nerovném terénu. Více o materiálu elektrokol - zde.
- Geometrie rámu - je dána především určením (kategorií) konkrétního elektrokola. Geometrií se rozumí celková konfigurace rámových trubek, vidlice a zadní stavby elektrokola tak, aby co nejlépe vyhovovala danému účelu, pro který je elektrokolo postaveno (klidná jízda po městě, dálková cykloturistika, sportovní využití v těžkém terénu apod.). Více o kategoriích elektrokol - zde.
- Velikost rámu - s velikostí kol, výškou jezdce a primárním využitím společně mezi sebou úzce souvisí. Udává se v anglických palcích (1 palec = 2.54cm) a jedná se o vzdálenost od středové osy po konec sedlové trubky. Jde o jeden z nejvíce podceňovaných parametrů při výběru elektrokola. Přitom nesprávná velikost může udělat z jízdy na (elektro)kole peklo. Jak natipovat správnou velikost rámu - zde.
- Velikost kol (rozuměj předního a zadního kola elektrokola) - různé velikosti kol mají různé vlastnosti a vliv na jízdní projev elektrokola. U horských rozlišujeme velikost 26" ¦ 27,5" ¦ 27,5+ ¦ 29"; u městkých, trekingových a krosových 28"; u dětských pak 12", 14", 16", 20" a 24". Více o velikosti kol - zde.
- Posez (poloha jezdce) - je dán primárním účelem, pro který si konkrétní elektrokolo kupujete. Pro pohodlnou jízdu po městě s rychlým nástupem a sestupem na křižovatkách se hodí jiný posez (vzpřímený), méně vzpřímený přesto stále dostatečně pohodlný mají elektrokola pro cykloturistiku a jinak se sedí na elektrokole do terénu nebo dokonce na sjezdy. Více o posezu - zde.
|
VYBRAT ⇒ ZKONZULTOVAT ⇒ VYZKOUŠET ⇒⇒ AŽ POTOM KOUPIT
Výběr správné velikosti elektrokola je často podceňovaná věc. A přitom předurčuje na dlouhé roky, jestli si to na elektrokole užijete nebo budete trpět a nakonec své vysněné elektrokolo raději prodáte pod cenou a učiníte v lepším případě další pokus, v tom horším pak na jízdu na elektrokole zanevřete. Jsou "střelci", kteří si koupili elektrokolo za drahé peníze rovnou přes internet, aniž by vytáhli paty z domu. Někdy to vyjde, většinou ale ne. Ano, internet je plný tabulek, obrázků, zaručených rad a doporučení, podle čeho vybrat správnou velikost elektrokola z tepla domova. Liší se však výrobce od výrobce a neexistuje zaručený obecný návod nebo vzoreček, kam zadáte své míry a "ono" to vyplivne onu hledanou správnou velikost. Na druhou stranu vám ony rady a návody velmi pomohou alespoň zúžit zorné pole a lépe zacílit. Ale i potom si to vybrané elektrokolo vyzkoušejte!
DOPORUČENÍ: Nejdříve si, jak jsme si řekli v části o kategoriích elektrokol, řekněte, jak budete primárně elektrokolo využívat a vyberte si pro vás optimální kategorii. Potom si přečtěte pár tipů níže o tom, podle čeho určit pro vás optimální velikost a materiál rámu a velikost kol. A nakonec to nejdůležitější - zajděte do cykloobchodu a zkonzultujte vaši volbu s odborníkem. A pokud na to povídání moc nejste, tak si tam to předvybrané elektrokolo (nebo aspoň jemu podobné) rovnou půjčte a svezte se. Půjčování je naprosto běžná věc, nemějte obavu si o ně říct, dnes to nabízí každý slušný cykloobchod. Mimo jiné si přitom můžete vyzkoušet a porovnat různé druhy motorů. Proč? Protože vlastní zkušenost a vlastní pocit z jízdy jsou jak známo k nezaplacení.
MATERIÁL RÁMŮ
Dnes prakticky na jiný než hliníkový nebo karbonový rám nenarazíte. A pokud ano, pak je to nějaká technologická specialita nebo naopak prehistorický kousek, kterému se raději vyhněte. Nejde jednoznačně říct, že karbon je lepší než hliník nebo naopak. Ano, karbon je modernější materiál, ale má také své limity a pár nevýhod vůči hliníku. Jestli takový nebo makový záleží především na primárním využití elektrokola a vašich preferencích. Jak se v nich vyznat?
Prohlédněte si rozdíly v provedení a dílenském zpracování rámu z hliníkové slitiny a rámu z karbonu. Záměrně jsou zobrazena na první pohled velmi podobná elektrokola, ale při bližším zkoumání jsou jasně vidět odlišnosti:
 Ukázka elektrokola s hliníkovým rámem - CUBE STEREO HYBRID 140 HPA SL 500 (2020) |
 Ukázka elektrokola s karbonovým rámem - CUBE STEREO HYBRID 120 HPC SL 500 (2020) |
Cena - hliník je levnější, a to stále znatelně - rozdíl v ceně může být u srovnatelně vybavených kol 30% i více. Proto karbon najdeme především u dražších elektrokol, kde se předpokládá, že je kupující lépe připraven akceptovat už tak vyšší cenu. Někteří výrobci pak řeší vyšší cenu karbonu také tak, že kola osazují komponenty z nižších kategorií (to je případ i těchto dvou kol na příkladovém obrázku - obě stojí stejně, ale to s karbonovým rámem má horší mechanickou výbavu oproti elektrokolu s hliníkovým rámem).
Hmotnost - karbon je lehčí než hliník. Pokud ale zrovna nezávodíte a nehoníte každý gram, pak zrovna u elektrokola, kde jdou kila rychle nahoru především díky motoru a baterii, to zase tak zásadní přínos do celkové nižší hmotnosti není. A pokud chcete jezdit dálkové trasy (třeba jako já) a vozit s sebou náhradní baterii (to je dalších 3 kg navíc), pak je na zváženou, jestli investovat do karbonu na úkor vybavení. Tohle samozřejmě neplatí, pokud neřešíte cenu elektrokola a můžete si dovolit jen to nejlepší (tj. karbonový rám i kvalitní komponenty).
Provedení rámu - karbon umožňuje konstruktérům elektrokol si více "pohrát". Z karbonových vláken se dá vymodelovat prakticky cokoli. Proto třeba u karbonového rámu nenajdete žádné sváry, jen elegantní hladké přechody a i tvary trubek mohou být "kreativnější a hladší" než u hliníku, který má přece jen při ohýbání a spojování své limity. Proto jsou karbonové rámy designově povedenější a chcete-li i hezčí. Možná se potkáte s tvrzením, že hliník časem stárne a křehne. Tohle dnes samozřejmě neplatí, nejde totiž o čistý hliník, ale speciální hliníkovou slitinu, u které se technologické zpracování a svařování dostalo tak daleko, že kvalitní hliníkové rámy mají klidně i doživotní záruku.
Tuhost - karbon je tužší, proto jsou karbonové rámy více tzv. přesné, tj. lépe drží stopu a dávají jezdci okamžitou zpětnou vazbu. Disponují navíc výbornou schopností absorbce rázů a nerovností. Velká tuhost (a pevnost) rámu může být velkou výhodou u technického ježdění nebo naopak na rovinatých cestách, ale nevýhodou tam, kde půjde o hrubší styl jízdy nebo nekvalitní cesty a kde jistá flexibilita rámu není naopak na škodu.
Odolnost - karbon vydrží opravdu hodně, ale ne všechno. Při těžkém pádu nebo úderu ostrou hranou (třeba při pádu na kámen) jednoduše praskne. A když karbon praskne, tak je s ním ámen. Kdežto hliník se ohne nebo promáčkne a často můžete jezdit vesele dál. Ovšem platí, že k oběma je třeba aspoň trochu ohledu. Nedejte příliš na videa z reklam, kde se s elektrokoly skáče ve sjezdech jako s parkurovými koňmi. Ano, ony to zvládnou, ale dlouhodobé hrubé zacházení není dobré ani pro karbon ani pro hliník (a ani pro ty koně). Tady pozor na nákup karbonových elektrokol z druhé ruky - raději si rám pořádně prohlédněte, zda na něm nejsou praskliny nebo jiná poškození. A když něco objevíte, běžte raději od toho, může se to nevyplatit. Shrnuto podtrženo, na karbon je třeba dávat větší pozor, aby nepřišel k úrazu a on se vám za to odvděčí lehkostí a tuhostí.
DOPORUČENÍ: Při výběru materálu rámu zohledněte především to, kde a jak s elektrokolem budete jezdit a co od něho očekáváte. A taky si dejte ruku na srdce a odpovězte si na otázku, jak se k němu hodláte chovat (hliník snese přece jen hrubší zacházení). Protože je elektrokolo těžší a tím i zátěž na jednotlivé jeho díly je větší, doporučujeme nešetřit na dílech na úkor toho, že si pořídíte karbonový rám. Ale je to na vás :-) Pokud neřešíte cenu, pak karbon s kvalitním vybavením je skvělá volba. V takovém případě tu může hrát roli i jakýsi vyšší společenský status - vlastnit dokonalé elektrokolo, které nemá jen tak každý (a proč by ne?).
VELIKOST RÁMU
Na velikosti v tomto případě opravdu zálěží, přitom je to často podceňovaný parametr při koupi (elektro)kola. Podle kategorie elektrokola, velikosti kol a vaší výšky lze natipovat velikost rámu, která by vám mohla vyhovovat. Záměrně je ale uvedeno "by mohla".
DOPORUČENÍ: Jestli vám opravdu rám sedne si ověřte nejlépe tím, že si zajdete někam do solidního cykloobchodu a svou volbu zkonzultujete a nejlépe se na vybrané elektrokolo posaďte a vyzkoušejte si ho alespoň na okružní jízdě kolem prodejny. Zvlášt to platí pro případy, kdy je vaše výška někde na rozhranní. Nejlepší je pak si vybrané kolo v dané velikosti půjčit na pár dnů a ujet na něm aspoň několik desítek kilometrů. Jsou cykloobchody, kde mají k zapůjčení solidní flotilu elektrokol a šance, že tam mají zrovna typ a velikost vhodnou pro vás, je vysoká.
VELIKOST RÁMU PODLE VÝŠKY POSTAVY
| výška postavy
do 165 cm
|
označení
S
|
silniční s koly 28"
do 44 cm
|
trekingová a krosová s koly 28"
16"
|
horská s koly 27.5" a 27.5+"
16"
|
horská s koly 29"
15"
|
| výška postavy
160-175 cm
|
označení
M
|
silniční s koly 28"
do 48 cm
|
trekingová a krosová s koly 28"
18"
|
horská s koly 27.5" a 27.5+"
18"
|
horská s koly 29"
17"
|
| výška postavy
175-185 cm
|
označení
L
|
silniční s koly 28"
do 52 cm
|
trekingová a krosová s koly 28"
20"
|
horská s koly 27.5" a 27.5+"
20"
|
horská s koly 29"
19"
|
| výška postavy
185-200 cm
|
označení
XL
|
silniční s koly 28"
do 55 cm
|
trekingová a krosová s koly 28"
22"
|
horská s koly 27.5" a 27.5+"
22"
|
horská s koly 29"
21"
|
| výška postavy
nad 195 cm
|
označení
XXL
|
silniční s koly 28"
58-60 cm
|
trekingová a krosová s koly 28"
24"
|
horská s koly 27.5" a 27.5+"
24"
|
horská s koly 29"
23-24"
|
TIP1: Kromě této obecné tabulky můžete také využít tabulku velikostí, kterou zpravidla najdete přímo na stránkách výrobců elektrokol. Ty jsou šité na míru konkrétní kategorii i jednotlivým typům elektrokol, které má výrobce v nabídce.
TIP2: Povšimněte si, že rámy horských elektrokol s většími koly 29" jsou o 1" menší než rámy horských elektrokol s koly 27.5". Je to dáno tím, že větší kola 29" přispívají do celkové výšky elektrokola více a aby byla zachovaná stejná celková výška elektrokola jako s koly 27.5", kompenzuje ji o 1" menší rám. Proto je časté, že horská elektrokola s 29" koly mají "liché" velikosti a ty s 27.5" koly "sudé".
VELIKOST RÁMU PODLE DÉLKY NOHOU
Metoda "mezera" - tato metoda je velmi jednoduchá. Měřítkem je délka vašich nohou z vnitřní strany - od rozkroku po patu (noha stojí normálně na zemi). Postavte se obkročmo nad elektrokolo tak, abyste měli horní rámovou trubku mezi nohama, špička sedla se vám dotýkala páteře a nohy stály normálně celými chodidly na zemi (ne na špičkách!). Mezera mezi rozkrokem a horní rámovou trubkou by měla být cca 5-6 cm (tj. měli byste být schopni do mezery volně vsunout ruku).
Metoda "vzoreček" - změřenou vnitřní stranu nohy (vzdálenost mezi rozkrokem a zemí) (v cm) vynásobte 0.56 a vydělte 2.54 a dostanete doporučenou velikost rámu v palcích:
vnitřní délka nohy x 0.56 / 2.54 = velikost rámu v palcích
OVĚŘENÍ SPRÁVNÉ VELIKOSTI JÍZDOU
Je to jako s autem. Na internetu nebo v katalogu vypadá skvěle, tabulkové předpoklady jsou také v pořádku. Ale pak se svezete a zjistíte, že to tak nějak celkově není ono. Stejně tak je lepší svézt se na vybraném elektrokole dřív, než ho koupíte. Tato metoda je nejlepší, ale také nejobtíženjší. Možnost půjčit si ideálně přesně to elektrokolo ve vybrané velikosti, které máte zrovna v hledáčku, nemusí být vůbec snadné. Ale půjčit si obdobné kolo od stejné značky v dané velikosti může být podstatně snazší. Jednoduše vyberete cykloobchod, který prodává vámi vyhlédnuté elektrokolo a zkontaktujete se. Většinou jsou prodejci a majitelé vášnivými cyklisty a ví, jak je důležité si elektrokolo vyzkoušet. Jsou cykloobchody, kde mají hned několik desítek elektrokol k zapůjčení třeba i na celý víkend. A dokonce, když si u nich nakonec to elektrokolo objednáte, půjčovné vám dají grátis.
VELIKOST KOL (myšleno předního a zadního kola elektrokola)
16" a 20" - skládací a dětská elektrokola
28" - silniční, trekingová a krosová elektrokola
26", 27.5", 27.5"+ a 29" - horská elektrokola
Přirozeně nejvíce nejasností je právě u velikosti kol pro horská elektrokola - dnes jsou nabízeny na trhu hned tři a historicky k nim patří ještě rozměr 26" - takže celkem čtyři rozměry kol. Jaký je mezi nimi rozdíl a je mezi nimi jednoznačný favorit? Bohužel (anebo spíš bohudík) není. Každý z rozměrů má svá pro a proti a hodí se pro různé druhy využití.
CHARAKTERISTIKA KOL PRO HORSKÁ KOLA (chronologicky)
26" - s nimi celá ta slavná éra horských kol a elektrokol začala. Dnes se s nimi setkáte maximálně u bazarových elektrokol a nová se již s tímto rozměrem neprodávají.
29" - nástupce 26" kol. Tento rozměr vzbudil při vstupu na trh značný rozruch (přece jen to byl velký skok z 26" hned na 29"). Možná nejznámnějším průkopníkem devětadvacítek byl náš cyklistický megaborec Jarda Kulhavý. Kola 29" mají svá specifika a vlastnosti vyplývající z většího rozměru, o kterých si řekneme dále.
27.5" - nejmladší rozměr kol pro horská (elektro)kola těšící se stále větší oblibě. Tento rozměr oslovil velkou část cyklistické komunity, a to jak dosud ještě odolávající skalní příznivce hravých 26" kol, tak relativně nedávno etablovaných 29".
27.5"+ - na pomyslné časové ose benjamínek mezi rozměry kol, ale nejedná se o novou kategorii. Tento "podivný" rozměr 27.5"+ není nic jiného než 27.5" kolo, jen s obutými širšími plášti (cca 3.00"). Takto objemné pneumatiky se už znatelně podepisují na celkově větším průměru kola a proto ten přídomek "+". Nic víc v tom není. Používají se především u horských kol určených k sjíždění trailů nebo jinak obtížného terénu, kde větší hmota a vzduchový polštář pláště napomáhá lépe eliminovat rázy a současně díky větší styčné ploše umožňuje lepší trakci.
29" vpředu a 27.5" vzadu - v poslední době se u některých modelů horských elektrokol můžeme setkat s kombinací obou rozměrů kol - vpředu větší průměr 29" s užším pláštěm a vzadu menší průměr 27.5" nebo 27.5"+ s širším pláštěm. Snahou konstruktérů je v tomto případě vytěžit z obou rozměrů to nejlepší a vylepšít tak jízdní vlastnosti elektrokola na maximum. Čas a najeté kilometry průkopníků-nadšenců ukážou, zda jde skutečně o znatelný kvalitativní posun (papírově by jím být mohl) anebo půjde jen o slepou uličku v hledání toho nejlepšího.
SROVNÁNÍ 27.5" a 29" KOL - KTERÉ JE LEPŠÍ ?
Hmotnost - jak jsme již psali na jiném místě, je to sice podstaný údaj, ale v případě elektrokol ne tak důležitý jako u normálního kola. Přece jen vám s několika deky navíc motor ochotně pomůže. Přesto je dobré vědět, že 27.5" kolo je o cca 5% a 29" kolo dokonce o 12% těžší než historická 26". Což v praxi znamená, že těžší kolo má horší akceleraci (dá víc námahy ho roztočit). Logicky pak "nejlínější" je velikost 29". Dnes se moderní pláště pyšní přídomkem "tubeless ready" (bezdušové), čímž je možné ušetřit hmotnost duše ⇒ vítěz: 27.5"
Tuhost - větší kola potřebují delší rámy a vidlice, delší dráty výpletů a princip páky je zde neúprosný. Více se kroutí jak ráfky a kola samotná, tak i rám celého kola, což se negativně projevuje především v zatáčkách, při brzdění i akceleraci ⇒ vítěz: 27.5"
Překonávání překážek - zde hraje roli tzv. náběhový úhel. Obecně platí, že čím větší je průměr kola, tím menší je náběhový úhel a tím lépe a bezpečněji dané kolo překážku překoná. Markantní je to u menších nerovností (např. štěrk nebo drny na louce), kdy větší kolo nerovnosti doslova "žehlí". S větším průměrem kola si můžete dovolit nabrat i 15 cm obrubník a "skousne" ho. Dalším pozitivním důsledkem je fakt, že např. zdvihy přední vidlice a zadního tlumiče u 29" kol postačí o řád menší (jen 100 až 120mm) ⇒ vítěz: 29"
Akcelerace - úzce souvisí s hmotností kola. Abyste rozhýbali těžší kolo, je k tomu zapotřebí větší síly (z fyziky je třeba většího tzv. impulzu síly). Takže s rozhýbáním 29" kola se nadřete více ⇒ vítěz: 27.5"
Hybnost - a naposledy trochu fyziky - hybnost je součinem rychlosti a hmotnosti. Takže když těžší kolo rozjedete (tzv. vynaložíte větší impuls síly), bude mít větší hybnost. Laicky řečeno setrvá déle v pohybu (později se zastaví). Pocitově je to s 29" koly tak, že je sice těžší je rozjet, ale pak frčí mnohem lépe než 27.5", markantní je to především ve sjezdech a na rychlých úsecích trasy ⇒ vítěz: 29"
Ovladatelnost - souvisí jak s hmotností, tak velikostí styčné plochy. Čím menší jsou kola elektrokola, tím snáze je ovladatelné, lépe se s ním manévruje v technicky náročném terénu a celkově působí elektrokolo "hravějším" dojmem. To znamená více zábavy, ale také jistoty ⇒ vítěz: 27.5"
Trakce - česky záběr a schopnost držet stopu. Je dána především velikostí styčné plochy, kterou má kolo s povrchem cesty. Při stejné šířce pláště má 27.5" kolo styčnou plochu o 30% a 29" kolo dokonce o 50% větší styčnou plochu než kolo o průměru 26". Lepší trakce se projeví v lepším vedení stopy (oceníte ji např. ve sjezdech), lepším brzdění i záběru ⇒ vítěz: 29"
DOPORUČENÍ: Z výše uvedeného srovnání je zřejmé, že nelze jednoznačně říct, že 27.5" je lepší než 29" nebo naopak. Oba rozměry jsou dobré. Stejně tak neplatí zažitý mýtus o tom, že 29" kola jsou jen pro vysoké cyklisty nad 185 cm. Je to znovu a opět o osobní preferenci jednotlivce, o pocitu z jízdy, přičemž je dobré zaměřit se na ty vlastnosti, které při svém stylu jízdy a trénovanosti využijete více. Není nic snazšího, než si nějaké (elektro)kolo s 27.5" a 29" koly půjčit a zažít si ten rozdíl na vlastní kůži. Proč? Protože zkušenost je přece nepřenosná :-)
GEOMETRIE RÁMU vs POSEZ
Při výběru elektrokola je třeba brát v úvahu, že výrobci promítají jeho primární zaměření do celkové geometrie, což se logicky projeví mj. i v posezu:
- Městská a skládací elektrokola - posez vzpřímený s nízkým nástupem (tzn. že zpravidla nemají horní rámovou trubku a tak je nasedání / sesedání rychlé a bezpečné, což oceníte v hustém městském provozu a na křižovatkách.
- Trekingová elektrokola - posez částečně vzpřímený, ale stále velmi pohodlný. Vyrábí se v pánském (s horní rámovou trubkou) nebo dámském provedení (bez ní).
- Krosová elektrokola - podobná trekingovým, ale mají sportovnější charakter (upravenou geometrii, odolnější vybavení), kdy je posez uzpůsoben pro jízdu nejen po silnici, ale i v lehčím terénu.
- Horská kola - kategorie s širokým rozsahem posezů, které jsou předurčeny kromě geometrie rámu také velikostí kol a velikostí zdvihů přední vidlice, případně zadního tlumiče (u elektrokol celoodpružených). Obecně se dá říct, že čím více je kolo sportovněji zaměřeno, tím více se na něm "leží". Speciální kategorií jsou tzv. enduro elektrokola, která jsou primárně určena svojí speciální geometrií ke sjízdění kopců s nezpevněným povrchem. Tato elektrokola mají navíc velké zdvihy odpružené vidlice i zadního tlumiče - 160 mm a více. Z těchto důvodů jsou pro běžnou jízdu po rovině (cykloturistiku) nevhodná, ale když s takovým elektrokolem vjedete do těžšího terénu s prudkými sjezdy, tak si jízdu náramně užijete!
Velmi obecně lze říct, že kratší geometrie rámů umožňují vpřímenější posez a lepší manévrovatelnost. Delší rámy pak lépe vedou stopu, ale více se na nich "leží".
Je třeba si uvědomit, že lze posez sice individuálně měnit změnou výšky, sklonu a podélné polohy sedla, příp. výměnou některých komponent (představce, řidítek, klik), ale efekt těchto změn má své limity. Když už si jednou koupíte např. horské elektrokolo do těžkého terénu s geometrií rámu tomu uzpůsobenou a nakonec zjistíte, že 90% kilometrů jezdíte po rovinatých silnicích, tak s tím nic moc neuděláte. Jedinou skutečnou změnou bude prodej a nákup vhodnějšího typu (v tomto případě trekingového nebo krosového).
DOPORUČENÍ: Vybírejte si kolo podle jeho primárního využití a nenechte se zbytečně rozptylovat módními trendy nebo třeba tím, co vyhovuje a propaguje kamarád nebo známý z práce. Každému vyhovuje něco jiného. Vyberte si nejdříve kategorii elektrokola. Potom si projděte weby výrobců elektrokol (nebo cykloeshopy) a inspirujte se, jaké kolo by se vám líbilo vč. akceptovatelné ceny. Natipujte správnou velikost pro vás podle návodů výše. A nakonec si zavolejte do cykloobchodu, kde takové kolo mají a domluvte se na konzultaci a vyzkoušení. Jedině tak budete mít jistotu, že koupené elektrokolo bude pro vás to pravé.
Na stránku >>> Kategorie elektrokol
Na stránku >>> Přehled výrobců
Na stránku >>> O motorech
Na stránku >>> O bateriích a nabíjení
Na stránku >>> O cyklopočítačích
Poslat stránku známému:
JAK VYBRAT SPRÁVNÝ RÁM A KOLA ELEKTROKOLA
aneb nejen na velikosti záleží
VYBRAT ⇒ ZKONZULTOVAT ⇒ VYZKOUŠET ⇒⇒ AŽ POTOM KOUPIT
Výběr správné velikosti elektrokola je často podceňovaná věc. A přitom předurčuje na dlouhé roky, jestli si to na elektrokole užijete nebo budete trpět a nakonec své vysněné elektrokolo raději prodáte pod cenou a učiníte v lepším případě další pokus, v tom horším pak na jízdu na elektrokole zanevřete. Jsou "střelci", kteří si koupili elektrokolo za drahé peníze rovnou přes internet, aniž by vytáhli paty z domu. Někdy to vyjde, většinou ale ne. Ano, internet je plný tabulek, obrázků, zaručených rad a doporučení, podle čeho vybrat správnou velikost elektrokola z tepla domova. Liší se však výrobce od výrobce a neexistuje zaručený obecný návod nebo vzoreček, kam zadáte své míry a "ono" to vyplivne onu hledanou správnou velikost. Na druhou stranu vám ony rady a návody velmi pomohou alespoň zúžit zorné pole a lépe zacílit. Ale i potom si to vybrané elektrokolo vyzkoušejte!
DOPORUČENÍ: Nejdříve si, jak jsme si řekli v části o kategoriích elektrokol, řekněte, jak budete primárně elektrokolo využívat a vyberte si pro vás optimální kategorii. Potom si přečtěte pár tipů níže o tom, podle čeho určit pro vás optimální velikost a materiál rámu a velikost kol. A nakonec to nejdůležitější - zajděte do cykloobchodu a zkonzultujte vaši volbu s odborníkem. A pokud na to povídání moc nejste, tak si tam to předvybrané elektrokolo (nebo aspoň jemu podobné) rovnou půjčte a svezte se. Půjčování je naprosto běžná věc, nemějte obavu si o ně říct, dnes to nabízí každý slušný cykloobchod. Mimo jiné si přitom můžete vyzkoušet a porovnat různé druhy motorů. Proč? Protože vlastní zkušenost a vlastní pocit z jízdy jsou jak známo k nezaplacení.
MATERIÁL RÁMŮ
Dnes prakticky na jiný než hliníkový nebo karbonový rám nenarazíte. A pokud ano, pak je to nějaká technologická specialita nebo naopak prehistorický kousek, kterému se raději vyhněte. Nejde jednoznačně říct, že karbon je lepší než hliník nebo naopak. Ano, karbon je modernější materiál, ale má také své limity a pár nevýhod vůči hliníku. Jestli takový nebo makový záleží především na primárním využití elektrokola a vašich preferencích. Jak se v nich vyznat?
Prohlédněte si rozdíly v provedení a dílenském zpracování rámu z hliníkové slitiny a rámu z karbonu. Záměrně jsou zobrazena na první pohled velmi podobná elektrokola, ale při bližším zkoumání jsou jasně vidět odlišnosti:
Cena - hliník je levnější, a to stále znatelně - rozdíl v ceně může být u srovnatelně vybavených kol 30% i více. Proto karbon najdeme především u dražších elektrokol, kde se předpokládá, že je kupující lépe připraven akceptovat už tak vyšší cenu. Někteří výrobci pak řeší vyšší cenu karbonu také tak, že kola osazují komponenty z nižších kategorií (to je případ i těchto dvou kol na příkladovém obrázku - obě stojí stejně, ale to s karbonovým rámem má horší mechanickou výbavu oproti elektrokolu s hliníkovým rámem).
Hmotnost - karbon je lehčí než hliník. Pokud ale zrovna nezávodíte a nehoníte každý gram, pak zrovna u elektrokola, kde jdou kila rychle nahoru především díky motoru a baterii, to zase tak zásadní přínos do celkové nižší hmotnosti není. A pokud chcete jezdit dálkové trasy (třeba jako já) a vozit s sebou náhradní baterii (to je dalších 3 kg navíc), pak je na zváženou, jestli investovat do karbonu na úkor vybavení. Tohle samozřejmě neplatí, pokud neřešíte cenu elektrokola a můžete si dovolit jen to nejlepší (tj. karbonový rám i kvalitní komponenty).
Provedení rámu - karbon umožňuje konstruktérům elektrokol si více "pohrát". Z karbonových vláken se dá vymodelovat prakticky cokoli. Proto třeba u karbonového rámu nenajdete žádné sváry, jen elegantní hladké přechody a i tvary trubek mohou být "kreativnější a hladší" než u hliníku, který má přece jen při ohýbání a spojování své limity. Proto jsou karbonové rámy designově povedenější a chcete-li i hezčí. Možná se potkáte s tvrzením, že hliník časem stárne a křehne. Tohle dnes samozřejmě neplatí, nejde totiž o čistý hliník, ale speciální hliníkovou slitinu, u které se technologické zpracování a svařování dostalo tak daleko, že kvalitní hliníkové rámy mají klidně i doživotní záruku.
Tuhost - karbon je tužší, proto jsou karbonové rámy více tzv. přesné, tj. lépe drží stopu a dávají jezdci okamžitou zpětnou vazbu. Disponují navíc výbornou schopností absorbce rázů a nerovností. Velká tuhost (a pevnost) rámu může být velkou výhodou u technického ježdění nebo naopak na rovinatých cestách, ale nevýhodou tam, kde půjde o hrubší styl jízdy nebo nekvalitní cesty a kde jistá flexibilita rámu není naopak na škodu.
Odolnost - karbon vydrží opravdu hodně, ale ne všechno. Při těžkém pádu nebo úderu ostrou hranou (třeba při pádu na kámen) jednoduše praskne. A když karbon praskne, tak je s ním ámen. Kdežto hliník se ohne nebo promáčkne a často můžete jezdit vesele dál. Ovšem platí, že k oběma je třeba aspoň trochu ohledu. Nedejte příliš na videa z reklam, kde se s elektrokoly skáče ve sjezdech jako s parkurovými koňmi. Ano, ony to zvládnou, ale dlouhodobé hrubé zacházení není dobré ani pro karbon ani pro hliník (a ani pro ty koně). Tady pozor na nákup karbonových elektrokol z druhé ruky - raději si rám pořádně prohlédněte, zda na něm nejsou praskliny nebo jiná poškození. A když něco objevíte, běžte raději od toho, může se to nevyplatit. Shrnuto podtrženo, na karbon je třeba dávat větší pozor, aby nepřišel k úrazu a on se vám za to odvděčí lehkostí a tuhostí.
DOPORUČENÍ: Při výběru materálu rámu zohledněte především to, kde a jak s elektrokolem budete jezdit a co od něho očekáváte. A taky si dejte ruku na srdce a odpovězte si na otázku, jak se k němu hodláte chovat (hliník snese přece jen hrubší zacházení). Protože je elektrokolo těžší a tím i zátěž na jednotlivé jeho díly je větší, doporučujeme nešetřit na dílech na úkor toho, že si pořídíte karbonový rám. Ale je to na vás :-) Pokud neřešíte cenu, pak karbon s kvalitním vybavením je skvělá volba. V takovém případě tu může hrát roli i jakýsi vyšší společenský status - vlastnit dokonalé elektrokolo, které nemá jen tak každý (a proč by ne?).
VELIKOST RÁMU
Na velikosti v tomto případě opravdu zálěží, přitom je to často podceňovaný parametr při koupi (elektro)kola. Podle kategorie elektrokola, velikosti kol a vaší výšky lze natipovat velikost rámu, která by vám mohla vyhovovat. Záměrně je ale uvedeno "by mohla".
DOPORUČENÍ: Jestli vám opravdu rám sedne si ověřte nejlépe tím, že si zajdete někam do solidního cykloobchodu a svou volbu zkonzultujete a nejlépe se na vybrané elektrokolo posaďte a vyzkoušejte si ho alespoň na okružní jízdě kolem prodejny. Zvlášt to platí pro případy, kdy je vaše výška někde na rozhranní. Nejlepší je pak si vybrané kolo v dané velikosti půjčit na pár dnů a ujet na něm aspoň několik desítek kilometrů. Jsou cykloobchody, kde mají k zapůjčení solidní flotilu elektrokol a šance, že tam mají zrovna typ a velikost vhodnou pro vás, je vysoká.
VELIKOST RÁMU PODLE VÝŠKY POSTAVY
do 165 cm
označení
S
silniční s koly 28"
do 44 cm
trekingová a krosová s koly 28"
16"
horská s koly 27.5" a 27.5+"
16"
horská s koly 29"
15"
160-175 cm
označení
M
silniční s koly 28"
do 48 cm
trekingová a krosová s koly 28"
18"
horská s koly 27.5" a 27.5+"
18"
horská s koly 29"
17"
175-185 cm
označení
L
silniční s koly 28"
do 52 cm
trekingová a krosová s koly 28"
20"
horská s koly 27.5" a 27.5+"
20"
horská s koly 29"
19"
185-200 cm
označení
XL
silniční s koly 28"
do 55 cm
trekingová a krosová s koly 28"
22"
horská s koly 27.5" a 27.5+"
22"
horská s koly 29"
21"
nad 195 cm
označení
XXL
silniční s koly 28"
58-60 cm
trekingová a krosová s koly 28"
24"
horská s koly 27.5" a 27.5+"
24"
horská s koly 29"
23-24"
TIP1: Kromě této obecné tabulky můžete také využít tabulku velikostí, kterou zpravidla najdete přímo na stránkách výrobců elektrokol. Ty jsou šité na míru konkrétní kategorii i jednotlivým typům elektrokol, které má výrobce v nabídce.
TIP2: Povšimněte si, že rámy horských elektrokol s většími koly 29" jsou o 1" menší než rámy horských elektrokol s koly 27.5". Je to dáno tím, že větší kola 29" přispívají do celkové výšky elektrokola více a aby byla zachovaná stejná celková výška elektrokola jako s koly 27.5", kompenzuje ji o 1" menší rám. Proto je časté, že horská elektrokola s 29" koly mají "liché" velikosti a ty s 27.5" koly "sudé".
VELIKOST RÁMU PODLE DÉLKY NOHOU
Metoda "mezera" - tato metoda je velmi jednoduchá. Měřítkem je délka vašich nohou z vnitřní strany - od rozkroku po patu (noha stojí normálně na zemi). Postavte se obkročmo nad elektrokolo tak, abyste měli horní rámovou trubku mezi nohama, špička sedla se vám dotýkala páteře a nohy stály normálně celými chodidly na zemi (ne na špičkách!). Mezera mezi rozkrokem a horní rámovou trubkou by měla být cca 5-6 cm (tj. měli byste být schopni do mezery volně vsunout ruku).
Metoda "vzoreček" - změřenou vnitřní stranu nohy (vzdálenost mezi rozkrokem a zemí) (v cm) vynásobte 0.56 a vydělte 2.54 a dostanete doporučenou velikost rámu v palcích:
vnitřní délka nohy x 0.56 / 2.54 = velikost rámu v palcích
OVĚŘENÍ SPRÁVNÉ VELIKOSTI JÍZDOU
Je to jako s autem. Na internetu nebo v katalogu vypadá skvěle, tabulkové předpoklady jsou také v pořádku. Ale pak se svezete a zjistíte, že to tak nějak celkově není ono. Stejně tak je lepší svézt se na vybraném elektrokole dřív, než ho koupíte. Tato metoda je nejlepší, ale také nejobtíženjší. Možnost půjčit si ideálně přesně to elektrokolo ve vybrané velikosti, které máte zrovna v hledáčku, nemusí být vůbec snadné. Ale půjčit si obdobné kolo od stejné značky v dané velikosti může být podstatně snazší. Jednoduše vyberete cykloobchod, který prodává vámi vyhlédnuté elektrokolo a zkontaktujete se. Většinou jsou prodejci a majitelé vášnivými cyklisty a ví, jak je důležité si elektrokolo vyzkoušet. Jsou cykloobchody, kde mají hned několik desítek elektrokol k zapůjčení třeba i na celý víkend. A dokonce, když si u nich nakonec to elektrokolo objednáte, půjčovné vám dají grátis.
VELIKOST KOL (myšleno předního a zadního kola elektrokola)
16" a 20" - skládací a dětská elektrokola
28" - silniční, trekingová a krosová elektrokola
26", 27.5", 27.5"+ a 29" - horská elektrokola
Přirozeně nejvíce nejasností je právě u velikosti kol pro horská elektrokola - dnes jsou nabízeny na trhu hned tři a historicky k nim patří ještě rozměr 26" - takže celkem čtyři rozměry kol. Jaký je mezi nimi rozdíl a je mezi nimi jednoznačný favorit? Bohužel (anebo spíš bohudík) není. Každý z rozměrů má svá pro a proti a hodí se pro různé druhy využití.
CHARAKTERISTIKA KOL PRO HORSKÁ KOLA (chronologicky)
26" - s nimi celá ta slavná éra horských kol a elektrokol začala. Dnes se s nimi setkáte maximálně u bazarových elektrokol a nová se již s tímto rozměrem neprodávají.
29" - nástupce 26" kol. Tento rozměr vzbudil při vstupu na trh značný rozruch (přece jen to byl velký skok z 26" hned na 29"). Možná nejznámnějším průkopníkem devětadvacítek byl náš cyklistický megaborec Jarda Kulhavý. Kola 29" mají svá specifika a vlastnosti vyplývající z většího rozměru, o kterých si řekneme dále.
27.5" - nejmladší rozměr kol pro horská (elektro)kola těšící se stále větší oblibě. Tento rozměr oslovil velkou část cyklistické komunity, a to jak dosud ještě odolávající skalní příznivce hravých 26" kol, tak relativně nedávno etablovaných 29".
27.5"+ - na pomyslné časové ose benjamínek mezi rozměry kol, ale nejedná se o novou kategorii. Tento "podivný" rozměr 27.5"+ není nic jiného než 27.5" kolo, jen s obutými širšími plášti (cca 3.00"). Takto objemné pneumatiky se už znatelně podepisují na celkově větším průměru kola a proto ten přídomek "+". Nic víc v tom není. Používají se především u horských kol určených k sjíždění trailů nebo jinak obtížného terénu, kde větší hmota a vzduchový polštář pláště napomáhá lépe eliminovat rázy a současně díky větší styčné ploše umožňuje lepší trakci.
29" vpředu a 27.5" vzadu - v poslední době se u některých modelů horských elektrokol můžeme setkat s kombinací obou rozměrů kol - vpředu větší průměr 29" s užším pláštěm a vzadu menší průměr 27.5" nebo 27.5"+ s širším pláštěm. Snahou konstruktérů je v tomto případě vytěžit z obou rozměrů to nejlepší a vylepšít tak jízdní vlastnosti elektrokola na maximum. Čas a najeté kilometry průkopníků-nadšenců ukážou, zda jde skutečně o znatelný kvalitativní posun (papírově by jím být mohl) anebo půjde jen o slepou uličku v hledání toho nejlepšího.
SROVNÁNÍ 27.5" a 29" KOL - KTERÉ JE LEPŠÍ ?
Hmotnost - jak jsme již psali na jiném místě, je to sice podstaný údaj, ale v případě elektrokol ne tak důležitý jako u normálního kola. Přece jen vám s několika deky navíc motor ochotně pomůže. Přesto je dobré vědět, že 27.5" kolo je o cca 5% a 29" kolo dokonce o 12% těžší než historická 26". Což v praxi znamená, že těžší kolo má horší akceleraci (dá víc námahy ho roztočit). Logicky pak "nejlínější" je velikost 29". Dnes se moderní pláště pyšní přídomkem "tubeless ready" (bezdušové), čímž je možné ušetřit hmotnost duše ⇒ vítěz: 27.5"
Tuhost - větší kola potřebují delší rámy a vidlice, delší dráty výpletů a princip páky je zde neúprosný. Více se kroutí jak ráfky a kola samotná, tak i rám celého kola, což se negativně projevuje především v zatáčkách, při brzdění i akceleraci ⇒ vítěz: 27.5"
Překonávání překážek - zde hraje roli tzv. náběhový úhel. Obecně platí, že čím větší je průměr kola, tím menší je náběhový úhel a tím lépe a bezpečněji dané kolo překážku překoná. Markantní je to u menších nerovností (např. štěrk nebo drny na louce), kdy větší kolo nerovnosti doslova "žehlí". S větším průměrem kola si můžete dovolit nabrat i 15 cm obrubník a "skousne" ho. Dalším pozitivním důsledkem je fakt, že např. zdvihy přední vidlice a zadního tlumiče u 29" kol postačí o řád menší (jen 100 až 120mm) ⇒ vítěz: 29"
Akcelerace - úzce souvisí s hmotností kola. Abyste rozhýbali těžší kolo, je k tomu zapotřebí větší síly (z fyziky je třeba většího tzv. impulzu síly). Takže s rozhýbáním 29" kola se nadřete více ⇒ vítěz: 27.5"
Hybnost - a naposledy trochu fyziky - hybnost je součinem rychlosti a hmotnosti. Takže když těžší kolo rozjedete (tzv. vynaložíte větší impuls síly), bude mít větší hybnost. Laicky řečeno setrvá déle v pohybu (později se zastaví). Pocitově je to s 29" koly tak, že je sice těžší je rozjet, ale pak frčí mnohem lépe než 27.5", markantní je to především ve sjezdech a na rychlých úsecích trasy ⇒ vítěz: 29"
Ovladatelnost - souvisí jak s hmotností, tak velikostí styčné plochy. Čím menší jsou kola elektrokola, tím snáze je ovladatelné, lépe se s ním manévruje v technicky náročném terénu a celkově působí elektrokolo "hravějším" dojmem. To znamená více zábavy, ale také jistoty ⇒ vítěz: 27.5"
Trakce - česky záběr a schopnost držet stopu. Je dána především velikostí styčné plochy, kterou má kolo s povrchem cesty. Při stejné šířce pláště má 27.5" kolo styčnou plochu o 30% a 29" kolo dokonce o 50% větší styčnou plochu než kolo o průměru 26". Lepší trakce se projeví v lepším vedení stopy (oceníte ji např. ve sjezdech), lepším brzdění i záběru ⇒ vítěz: 29"
DOPORUČENÍ: Z výše uvedeného srovnání je zřejmé, že nelze jednoznačně říct, že 27.5" je lepší než 29" nebo naopak. Oba rozměry jsou dobré. Stejně tak neplatí zažitý mýtus o tom, že 29" kola jsou jen pro vysoké cyklisty nad 185 cm. Je to znovu a opět o osobní preferenci jednotlivce, o pocitu z jízdy, přičemž je dobré zaměřit se na ty vlastnosti, které při svém stylu jízdy a trénovanosti využijete více. Není nic snazšího, než si nějaké (elektro)kolo s 27.5" a 29" koly půjčit a zažít si ten rozdíl na vlastní kůži. Proč? Protože zkušenost je přece nepřenosná :-)
GEOMETRIE RÁMU vs POSEZ
Při výběru elektrokola je třeba brát v úvahu, že výrobci promítají jeho primární zaměření do celkové geometrie, což se logicky projeví mj. i v posezu:
Velmi obecně lze říct, že kratší geometrie rámů umožňují vpřímenější posez a lepší manévrovatelnost. Delší rámy pak lépe vedou stopu, ale více se na nich "leží".
Je třeba si uvědomit, že lze posez sice individuálně měnit změnou výšky, sklonu a podélné polohy sedla, příp. výměnou některých komponent (představce, řidítek, klik), ale efekt těchto změn má své limity. Když už si jednou koupíte např. horské elektrokolo do těžkého terénu s geometrií rámu tomu uzpůsobenou a nakonec zjistíte, že 90% kilometrů jezdíte po rovinatých silnicích, tak s tím nic moc neuděláte. Jedinou skutečnou změnou bude prodej a nákup vhodnějšího typu (v tomto případě trekingového nebo krosového).
DOPORUČENÍ: Vybírejte si kolo podle jeho primárního využití a nenechte se zbytečně rozptylovat módními trendy nebo třeba tím, co vyhovuje a propaguje kamarád nebo známý z práce. Každému vyhovuje něco jiného. Vyberte si nejdříve kategorii elektrokola. Potom si projděte weby výrobců elektrokol (nebo cykloeshopy) a inspirujte se, jaké kolo by se vám líbilo vč. akceptovatelné ceny. Natipujte správnou velikost pro vás podle návodů výše. A nakonec si zavolejte do cykloobchodu, kde takové kolo mají a domluvte se na konzultaci a vyzkoušení. Jedině tak budete mít jistotu, že koupené elektrokolo bude pro vás to pravé.
Na stránku >>> Kategorie elektrokol
Na stránku >>> Přehled výrobců
Na stránku >>> O motorech
Na stránku >>> O bateriích a nabíjení
Na stránku >>> O cyklopočítačích